|
|
Grid
Gajdošík, Andreas ; Magid, Václav (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Práce se věnuje důsledkům plně rozvinuté infrastruktury webu 2.0 a jeho obecnému celospolečenskému přijetí, jež jsou, v doprovodu dostupného výpočetního výkonu, základními faktory umožňujícími rozvoj masivního zpracování uživatelských dat. Práce Grid v této souvislosti využívá veřejně dostupných dat Facebooku o aktivitě uživatelů na stránkách českého pravicového populismu, která plně automatizovaně získává a dále statisticky analyzuje. Výsledek tohoto procesu je poté prezentován na webových stránkách designově i stylisticky podobných webům krajní pravice. Jejím příznivcům na první pohled ideově blízký web však prezentuje empirická data, která o mnohé slávě těchto hnutí, ani jejich přívrženců nevypovídají. Projekt Grid tak stojí na hranici amatérského sociologického výzkumu a umělecké intervence do mediálního prostoru.
|
|
| |
|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
| |
|
|
Specifika volebního chování ve východoněmeckých zemích SRN a jejich příčiny
Šebek, Ondřej ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje tématu volebního chování a současných volebních trendů ve východoněmeckých zemích SRN. Pravicově extrémistická strana Alternative für Deutschland se dokázala během své dosavadní krátké působnosti prosadit jak v regionální, tak i celostátní politice, především díky hlasům z východoněmeckých zemí SRN. Ve své práci se zabývám specifiky volby Němců při volbách do Bundestagu, především se pak zaměřuji na východoněmecké země. K objasnění příčin volby Alternative für Deutschland na východě používám data získaná od voličů během voleb, na jejichž základě jsem dokázal odpovědět na mé výzkumné otázky. Závěrem práce je, že voliči se rozhodují na základě racionálního chování, dále také stranické identifikace a svoji roli v rozhodování má i populismus, vzhledem k slibům Alternative für Deutschland a jejich kritice vlády. Rozdílné výsledky ve východoněmeckých zemích jsou ovlivněny zhoršenou ekonomickou situací místních voličů, nerovností mezi východem a západem a také neměnnou situací za posledních 30 let od sjednocení Německa.
|
|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonně mechanismy pro zákaz politické strany. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právě analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a osudy straníků po zrušení SRP.
|
host ::
RSS.